- Fyzická náročnost: Středně náročné
- Vhodné pro vozíčkáře: Ne
V prosinci máme otevřeno pátky, soboty a neděle. Naposledy v tomto roce se na vás budeme těšit v neděli 22.12.
Z Valče po zelené turistické značce na vrch Orlík a dále k romantické Vochlické rozhledně ukryté v lesíku na vrchu Vochlice poblíž turistické stezky.
V roce 2022 vyznačil Klub českých turistů, barokní Valeč první turistickou trasu vedoucí do Valče. Po této nové zelené turistické značce, která začíná u zámecké brány, se dostanete za necelé 3,5 km na vrch Orlík. Následně vás zelená značka dovede do obce Mlýnce, kde se napojíte na žlutou značku a poté dojdete k Vochlické rozhledně (cca 8 km od Valče včetně odbočky na vrch Orlík). Po žluté můžete pokračovat dále do obce Libyně s kostelem Sv. Jiljí, ve kterém se nachází vitrážové muzeum.
Na vrchu Orlík vás čeká krásná skalnatá vyhlídka na Valeč a Doupovské hory. Vrch je zajímavou přírodní a rovněž archeologickou lokalitou. Představuje erozí oddělený pozůstatek – relikt konce lávového proudu na samotném okraji vulkanického komplexu Doupovských hor. Na vrcholových skalách čedičového složení je dobře patrná tlustě sloupcovitá odlučnost horniny. Svahy pod vrcholem kopce z velké části pokrývají poměrně zachovalé porosty dubohabřin, suťové lesy a květnaté bučiny. Níže najdeme mozaiku křovin a trávníků s chráněným zimostrázkem alpským a dnes již nepříliš častým jalovcem obecným či pcháčem bezlodyžným. Na skalách byl v minulosti zaznamenán výskyt výra velkého, v lese pravidelně hnízdí puštík obecný. (Autor textu: RNDr. Jan Matějů, Ph.D. z Muzea Karlovy Vary.)
Jak jsme uvedli, jde rovněž o významnou archeologickou lokalitu. Severní část vrchu Orlík patří k nepřehlédnutelným částem zdejší krajiny, která poutala pozornost lidí ve velmi různých obdobích. Přirozené sedlo o délce cca 90 m a šířce 30 m nabízí strategickou polohu s téměř úplným výhledem do okolí. Nejstarší doklady o pobytu lidí z vrchu náleží již závěru starší doby kamenné a střední doby kamenné (12 tis. až 5,5 tis. př. Kr.). Je to kolekce drobných kamenných úštěpů z různých surovinových zdrojů pocházejících až ze stovky kilometrů vzdálených míst dnešního Bavorska nebo Dánska. Hlavním objektem Orlíku je však dvojice kamenných valů, které pochází z průběhu pozdní doby bronzové až starší doby železné (pol. 8. stol. – 5. stol. př. Kr.). Západní val chytře spojuje linie přirozených skalních výchozů na severu a jihu, čímž přepažuje přístup po hřebeni od jihozápadu. Naopak východní val působí značně neprakticky. Vede sice rovnoběžně se západním, ale až cca 30 m za východní hranou vrcholové plošiny. Právě toto ne zcela logické umístnění nám napovídá, že účel ohrazení byl pravděpodobně jiný, než čistě vojenský. Na úpatí severní vyhlídky nalezneme dále umělý příkop, který pochází až vrcholného středověku, přelomu 13. a 14. stol. Předpokládáme, že v této době vznikla v ploše při severní vyhlídce drobná, pravděpodobně celodřevěná stavba, jež zanikla ještě před počátkem 15. stol. Poslední významnou etapou úprav vrchu považujeme proražení západního valu v průběhu 19. stol. a vybudování zpevněných cest k jižní vyhlídce, které dominoval litinový kříž. (Autor textu: Mgr. Filip Prekop z Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Lokti.)
Vochlická rozhledna byla postavena v roce 1881 Klubem českých turistů, který se při její stavbě inspiroval červenými věžemi na erbu Lubence. Aby dosáhli dokonalé totožnosti vzhledu, použili při stavbě kromě místního materiálu (čedič s křemenem) také cihly a červený pískovec. Rozhlednu vystavěli se středovým sloupem a na něm ukotveným točitým schodištěm. Ochoz zdí byl odvodňován hliněnými chrliči a vrchol obvodové zdi tvořilo cimbuří.
Protože o rozhledně a její historii nejsou dochovány téměř žádné zprávy, vznikly ještě další teorie o jejím vzniku a původní funkci. Podle jedné z nich byla vybudována ve druhé polovině 19. století jako romantická vyhlídka v rozsáhlém anglickém parku náležejícím k zámečku v Mlýncích, který tehdy vlastnili bratři Bauernreutherové. Podle jiného tvrzení byla postavena ve středověku spolu s nedalekou tvrzí Lina, aby chránila solnou stezku.
Věž neměla původně zastřešení a během dvou světových válek, kdy zároveň došlo k téměř úplné výměně původního obyvatelstva, začala chátrat a upadla v zapomnění. V roce 2007 se naštěstí této polozřícené romantické stavby ujala skupina místních nadšenců, především kolem „Občanského sdružení za záchranu kostela sv. Jiljí“, a rozhodla se ji zachránit. Práce probíhaly od jara 2007 za pomoci sponzorů a celé řady dobrovolníků a nadšených příznivců. Oficiální otevření Vochlické rozhledny se uskutečnilo 28. srpna 2010.