Zámek Valeč stojí na místě, kde se psala historie po staletí. První zmínky sahají až do středověku, kdy tu stávala gotická tvrz. V 16. století přestavěli Štampachové ze Štampachu zdejší hrad na pohodlnější renesanční zámek.

 

Skutečnou slávu ale zámku přineslo vrcholné baroko. Štampachové a Globenové na přelomu 17. a 18. století vtiskli Valči její dnešní podobu. Barokní zámek, velkolepá zahrada i zámecký kostel Nejsvětější Trojice byly přetvořeny do podoby, která ohromovala soudobé návštěvníky.

 

Právě tehdy vznikl jedinečný barokní areál s terasovitým parkem, letohrádkem, přírodním divadlem, vodními kaskádami, a především galerií soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Valeč tehdy patřila k nejkrásnějším barokním areálům v celé střední Evropě.

 

Na konci 18. století získali zámek Korbové z Weidenheimu, kteří původní zahradu ve francouzském stylu upravili v rozsáhlý anglický park v duchu romantismu. Vládli zde sto let a do podoby areálu příliš nezasahovali.

 

V roce 1890 zakoupil Valeč hrabě Vincenc Thurn–Valsassina. Pod jeho vedením dochází k velkorysé novobarokní úpravě zámku a areálu. Zahrada byla proměněna v přírodní park s novými prvky (skleník, obelisk). Přibývají cenné dřeviny a budují se nové cesty v parku. Rodina Thurn–Valsassina zde tráví letní a podzimní měsíce, pořádá slavnosti a pečuje o památku bezmála půl století.

 

V roce 1945 byl zámek poslednímu majiteli – hraběti Johannu Larisch-Mönichovi – zkonfiskován, mobiliář rozvezen a z velké části rozkraden. V prostorách vznikla ozdravovna a později dětský domov. V této době začíná areál chátrat. V roce 1976 zámek vyhořel, přišel o střechy i většinu interiérů až do úrovně přízemí. Dlouho se uvažovalo o jeho demolici.

 

Od 90. let 20. století probíhá postupná obnova – zámek dostal novou střechu, fasády, okna. A především – vrací se život. Dnes znovu slouží veřejnosti jako místo paměti, kulturní prostor a výzva pro další generace.

Požár zámku 1976

"Požár v půdním prostoru severního křídla zámku byl zpozorován zaměstnanci dětského domova kolem 4.00 hodin ráno dne 2. dubna 1976. Pro hustý kouř v půdním prostoru se nepodařilo zaměstnancům dětského domova proniknout s jednoduchými hasebními prostředky k ohnisku požáru, a proto byl v zámku vyhlášen poplach a nařízena evakuace zde ubytovaných 80 dětí..."

Tolik citace ze zprávy hasičů o likvidaci ničivého požáru z 2. dubna 1976. Jako první dorazili na místo hasiči z Valče a Karlových Varů, po nich jednotka z Podbořan a Žatce, dále pak dobrovolní hasiči z Bochova, Žlutic a Vrbice. I přes jejich velké nasazení se požár kvůli absenci vody s potřebně vysokým tlakem nutným k zásahu nedařilo zvládnout tak, jak bylo třeba. Barokní koupadlo coby nejbližší zdroj vody bylo  bohužel vypuštěno, a tak bylo k prvnímu hašení nepoužitelné. Voda se proto musela přivážet, což samozřejmě zpomalovalo práci hasičů.

Zmíněná hasičská zpráva mimo jiné vyvrací i fámy a domněnky o příčinách požáru. Nezaložily jej úmyslně týrané a zneužívané děti. Příčina byla podle zasahujících hasičů jednoznačná – požár vznikl působením sálavého tepla spárami v poškozeném komíně na nosný dřevěný trám ve stropní konstrukci mezi 2. patrem a půdou.

Nyní nezbývá než doufat, že se tento katastrofický scénář už nikdy nebude opakovat. A kdyby snad přece jen... Jsme připraveni. Vody v koupadle je pro začátek dost, a kdyby došlo k nejhoršímu, díky napojení zámecké budovy na novou tlakovou stanici, potažmo obecní vodovod, bude příště možné hasit rovnou z hydrantů osazených v zámeckých chodbách.

Přehled majitelů

1358 – Ctibor a Beneš z Valče

1368 – Jan Kladivo ze Stebna

1371 – Boreš z Oseka

1377 – Beneš z Buškovic

1413 – Bedřich z Valče

1416 – Nevlas a Jan z Doupova

1454 – Sezem z Doupova

1487 – Jan z Doupova

1505 – Jakub Kyšperský z Vřesovic (synové Jindřich, Jakub, Vojtěch, Jetřich)

1530 – Hugo hrabě z Leisnecku

1538 – Vilém Hasištejnský z Lobkovic

1570 – Kryštof Štampach ze Štampachu

1603 – Václav Štapmach ze Štampachu

1623 – Barbora Štampachová

1638 – bratři Jiří, Jan, Erazim a Jaroslav Štampachové

1694 – Jan Kryštof Kager Štampach ze Štampachu

1718 – Kateřina Therezie Štampachová

1721 – Jan Ferdinand Kager z Globenu

1745 – Karel Josef August hrabě z Lymburg-Styrum a Globenu

1760 – Marie Alžběta z Lymburg-Styrum a Globenu (za nezletilou dceru Marii Josefu)

1780 – hrabě Václav Kulhánek Klaubenstein – Pott-Pusch (poručník Marie Josefy)

1797 – Jan Antonín hrabě R. R. z Pergenu

1798 – Johann Gotfried Korb Ritter z Weidenheimu

1826 – Franz Korb Ritter z Weidenheimu

1876 – Karl Korb Ritter z Weidenheimu

1884 – děti Karla Korba Ritter

1890 – hrabě Vincenc Čeněk Jiří Thurn Valsassina Como di Verceli

1928 – hrabě Alexandr Thurn Valsassina

1937 – hrabě Jan Larisch-Mönnich

1947 – ozdravovna Svazu bojovníků za svobodu

1953 – domov pro korejské děti a dětský domov

1956 – dětský domov

1976 – po ničivém požáru se zámek stává majetkem Krajského střediska ochrany přírody a památkové péče, později Památkového ústavu (dnes Národní památkový ústav)